|
|
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Fránek, Michal
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, zábav a volnočasových aktivit, v neposlední řadě též milostných. Náš příspěvek se pokusí postihnout, jak se tyto aspekty lázeňského života projevovaly v dobové české publicistice (B. Němcová, J. Neruda), v krásné literatuře (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda aj.) i v opeře (L. Janáček: Osud). Příspěvek zároveň sleduje, jak se i do literárních reprezentací lázní promítalo česko-německé soupeření a snahy o vybudování vlastních, ryze českých lázní (Luhačovice).
|
|
|
Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů
Klapilová, Adéla ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
česky: Název diplomové práce: Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů. Klíčová slova: Louis Leger, slavistika, Collège de France, korespondence, politika, František Palacký, František Ladislav Rieger, Ernest Denis, Hanuš Jelínek, Karolína Světlá, Soběslav Pinkas, Jan Neruda. Abstrakt: Louis Leger, francouzský slavofil, slavista a propagátor české otázky ve Francii ve druhé polovině 19. století, vedl korespondenci nejen s osobnostmi francouzského národa, ale též s osobnostmi světa slovanského. Legerova korespondence s českou národní elitou je dokladem jeho zájmu o českou otázku. Korespondence, která je uložena v Literárním Archívu Památníku Národního Písemnictví, je psána česky i francouzsky. Cílem této práce je, na pozadí francouzsko-českých kulturních a politických vztahů tohoto období, zmapovat Legerem psanou i přijatou korespondenci a prezentovat její obsah čtenáři.
|
|
| |
|
|
Divadelní kritik Jan Neruda
Kášová, Michala ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou divadelní kritiky a fejetony Jana Nerudy věnované Prozatímnímu divadlu, které fungovalo v letech 1862 - 1883. V první části práce představuji Nerudovu žurnalistickou tvorbu, dále popisuji formu, styl a témata jeho kritických statí. Jeho kritické dílo jsem se pokusila zařadit do společenského, politického a kulturního kontextu za použití sekundární literatury a vybraných pasáží z jeho kritik. Představuji významné herecké osobnosti Prozatímního divadla, ale také důležité vůdčí osobnosti a milníky ve vývoji tohoto divadla. Neruda se důsledně zabýval praktickými aspekty inscenování a pozorně sledoval hereckou práci. Ve svých kritikách postihnul obecné principy herecké tvorby pozdního romantismu s občasnými realistickými tendencemi, vyjadřoval se ale také ke konkrétním jevům divadelním i mimodivadelním. Jeho význam spočívá v důsledném kritickém pozorování praktických divadelních aspektů, kterému se věnoval s neutuchající žurnalistickou pravidelností a pečlivostí. Svým teoretickým působením dopomohl k profesionalizaci prvního českého soustavně působícího divadla a detailně ho zobrazil pro další generace.
|
|
| |
|
|
Tři podoby železniční novely: Neruda, Lier, Geislová
ŽOUŽELKOVÁ, Lenka
Práce je zaměřena na téma krajiny a její recepce v průběhu 19. století autorem a čtenářem. Zabývali jsme se zkušeností, jak ji získáváme a jak se proměňuje. Zabývali jsme se také tím, že skutečná příroda nejde reprodukovat a pokaždé obsahuje i naši interpretaci. Uváděli jsme také, že autor do krajiny vkládá své myšlenky a krajina tak získává nový význam. Poté jsme uvedli vývoj znázornění krajiny skrze jednotlivé styly 19. století. Nejvíce jsme se zaměřili na vlastenectví promítnuté do krajiny. Potom jsme psali o železnici a různými názory na ni ve světě reálném a v literatuře. V literatuře jsme poté vymezili nejčastější motivy. Práci jsme zakončili analýzou textů od Jana Nerudy (Trhani, Kassandra), Jana Liera (Hop-lá!, Na rozhraní) a Irmy Geisslové (Lid na železnici). V analýze jsme uvedli, jakým způsobem autoři psali a v čem se lišili.
|
|
|
Na vlnách života. Literární topos taneční zábavy v polovině sedmdesátých let 19. století
Hrdina, Martin
Autor příspěvku se vrací k sedmdesátým létům 19. století, pociťovaným ve střední Evropě jako čas krize, a zajímá se o to, jak intelektuálové v době paralelního průběhu různých jevů ohrožujících člověka a společnost reflektovali vztah mezi životem a smrtí. Umělecká reflexe tohoto tématu je zde pozorována na příkladu motivu tanečního reje, odehrávajícího se na okraji prostoru obývaného určitým společenstvím – konkrétně zobrazených v cestopisu Bohumila Havlasy Listy ze šumavských lesů a v povídce Jana Nerudy U tří lilií. Oslava života v podobě nespoutaného tanečního reje, a přitom s vědomím všudypřítomné smrti, je vnímána jako jedna z možností, jak se vyrovnat s realitou tehdejší zjitřené doby.
|
|
|
Využití textů Jana Nerudy ve výuce literatury
Mrázková, Miloslava ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Teoretická část diplomové práce se nejprve zabývá kontextem Nerudova života a díla a zastoupením textů Jana Nerudy v polistopadových čítankách pro 2. stupeň základních a středních škol. Tato část je opřena o výsledky autorčiny bakalářské práce Dílo Jana Nerudy v čítankách. Následující kapitola sleduje utváření obrazu Jana Nerudy v základoškolských a středoškolských učebnicích literatury vydaných po roce 1989. Výsledky analýzy čítanek a učebnic ilustrující přetrvávající důraz na autorovu básnickou tvorbu, ačkoli se za důležitější považuje jeho přínos v oblasti fejetonistiky a moderní prózy, slouží k ozřejmění cílů práce, což je nový výběr Nerudových textů a tvorba vlastních učebnicových textů s důrazem na fejetonistickou a prozaickou tvorbu. Praktická část práce obsahuje "minivýzkum" žákovských a studentských prekonceptů ve vztahu k osobnosti a dílu Jana Nerudy provedený dotazníkovým šetřením. Ten spolu s "minivýzkumem" různých učitelských pojetí výuky o Janu Nerudovi připravují půdu pro naplnění cíle práce. Poslední kapitola obsahuje autorčin výběr textů pro základní a střední školy. Texty, jejichž výběr vychází z výsledků teoretické části práce a dotazníkových šetření, jsou opatřeny didaktickým potenciálem a doplněny vlastním návrhem učebnicového výkladového textu pro každý stupeň školy. Kapitola...
|
|
| |
|
|
Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů
Klapilová, Adéla ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
česky: Název diplomové práce: Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů. Klíčová slova: Louis Leger, slavistika, Collège de France, korespondence, politika, František Palacký, František Ladislav Rieger, Ernest Denis, Hanuš Jelínek, Karolína Světlá, Soběslav Pinkas, Jan Neruda. Abstrakt: Louis Leger, francouzský slavofil, slavista a propagátor české otázky ve Francii ve druhé polovině 19. století, vedl korespondenci nejen s osobnostmi francouzského národa, ale též s osobnostmi světa slovanského. Legerova korespondence s českou národní elitou je dokladem jeho zájmu o českou otázku. Korespondence, která je uložena v Literárním Archívu Památníku Národního Písemnictví, je psána česky i francouzsky. Cílem této práce je, na pozadí francouzsko-českých kulturních a politických vztahů tohoto období, zmapovat Legerem psanou i přijatou korespondenci a prezentovat její obsah čtenáři.
|
host ::
RSS.